Srpen 2009

Apollo J - Ensemble

19. srpna 2009 v 13:18 | DarkS |  Videa
Nedávno jsem brouzdal na netu a našel video na Parkour Generations.

Jedná se o nový klip muzikanta Apollo J na song Ensemble, ve kterém účinkují Yann, Laurent a Chau z Yamakasi.




Pilgrimage, redefine, nightrun

13. srpna 2009 v 15:28 | DarkS |  Ze života traceura
V neděli, po příjezdu z chalupy, jsem zavítal na fórum parkour.cz a do očí mě udeřilo téma Ravena - Pilgrimage s českými titulkami. Neváhal jsem a okamžitě kliknul na odkaz, počkal si, až se video načte a díval se. V dvacáté druhé minutě jsem video pauznul a měl jasno - dnes večer půjdu ven na nightrun - poběžím obvyklými místy, co znám, a jen s důvěrou ve své instinkty a své tělo budu automaticky překonávat jakékoliv překážky, co se mi postaví do cesty (nebo se o to alespoň pokusím).

Vzal jsem s sebou klíče, zamknul a utíkal. Připadalo mi, jako bych byl jedním z těch tracerů, ke kterým vzhlížím, sleduji jejich videa, jak s ladností překonávají za běhu překážky bezpečně, efektivně a rychle; protože jsem je tak překonával taky. Nepřemýšlel jsem, jakou technikou překonám tu a tu zídku, zkrátka jsem běžel, důvěřoval svým instiktům; nezklamaly.

Doběhl jsem k důvěrně známe zídce na rohu Fleischnerovy ulice a zastavil se. Vydýchal jsem se, zhluboka se nadechl, a rozeběhnul jsem se proti ní. Hned na první pokus a bez potíží jsem se dostal nahoru, konečně se mi tedy povedl odraz nahoru pořádně. Teď byl čas na odpočinek. Sedl jsem si do tureckého sedu a sledoval černé nebe plné hvězd.

Noční neklid a touha po pohybu mne však hnala dál; seskočil jsem (slap-out) a běžel. Asi po padesáti metrech jsem dorazil k malé fontánce, poblíž ní jsou velké kameny. Na jeden z nich jsem vyskočil, opatrně vylezl nahoru, poté slezl a další kámen, jenž byl plochý, jsem přeskočil monkeym a utíkal dál.

Přeskočil jsem pár laviček a zanedlouho jsem dorazil k Maxu, obchodní pasáži, tedy abych byl přesnější, k fontáně, co je před ní. Jsou zde velké schody, zábradlí a vysazené stromy s ideálními okraji na precision. Přeskočil jsem zábradlí, dopadl na schod a skočil do precisionu, následně seskočil do běhu a pokračoval dál.

Nyní jsem běžel po mostu, jenž odděluje horní a dolní bystrc. Vyskočil jsem na zábradlí a balancem přešel až konec, poté jsem pokračoval ke kotelně u Letné. Jakmile jsem tam doběhl, vylezl jsem za pomoci zdi a krátkého žebříku. Nahoře jsem si dal oddych a zaposlouchal se do všech zvuků, co byly okolo mne. Je až fascinující, jakou škálu zvuků jsme schopni vnímat. Hučení lesa, projíždějící auto na dálnici, zapnutá televize někde v bytě, šumění stromů byť při malém poryvu větru, štěkot psa...

Slezl jsem stejnou cestou, jak předtím vylezl, a běžel dál. Přeskočil zábradlí, vylezl na zídku u popelnic, neslyšně ji přešel, seskočil a pokračoval. Doběhl jsem k ulici "Černého" a zastavil se u zídky, jež byla o něco vyšší než já. Skočil jsem do Cat Leapu a pokoušel se ji vylézt - planchem. Neúspěch. Odpočinul jsem si a zkusil jsem to zase. Pořád se mi nedařilo. Po xtém pokusu jsem to - vyčerpanej a vysílenej - vzdal.

Vyběhl jsem schody (pěkně po jednom) na horní blok a byl u garáží. Vylezl jsem na ně, odpočinul si a udělal pár fotek. Bohužel, můj mobil žádný extra kvalitní foťák nemá, a tak zachytil jenom osvětlená místa.


Byl čas pokračovat; pověsil jsem se za okraj zdi garáže a seskočil dolů. Byl jsem značně vysílenej a unavenej, tak jsem už neběžel ale jen šel domů. Cestou jsem však narazil na obrubník vhodnej na precision. Tak jsem vymyslel následující trať: nejdřív jsem musel skočit z jednoho obrubníku na druhej, co byl oproti němu v pravým úhlu.

Následoval precision z běhu a pak chůze po obrubníku.


A v poslední části jsem musel přeskočit kanál a dopadnout na obrubník, co byl v úhlu cca 115°.


Vyčerpanej, žíznivej a ospalej jsem nakonec došel domů. Musím ale říct, že mi to za to stálo :-)

DarkS

Co je to "Le Parkour"?/What is "Le Parkour"?

4. srpna 2009 v 11:32 | DarkS |  Co je to Parkour?/What is Parkour?
Článek byl zveřejněn se svolením týmu Parkour.cz.

Co je to vlastně "Le Parkour"?


Parkour je umění pohybu překonávání překážek, při něm jsou využívány přirozené pohyby jako běh, skákání a lezení, pomocí kterých se co nejefektivněji (s nejmenším výdajem energie) a nejrychleji dostává člověk z místa na místo.

Parkour je nesoutěžní sport. Při tréninku se snažíme překonat sami sebe, svůj strach a své nedostatky a neustále se zlepšovat, nikoliv soupeřit s ostatními. Parkour není sportem extrémním, jak je občas prezentován v médiích. Extrémní je pouze v případě, že hazardujete se svým životem a děláte něco, co neumíte a nechápete.

V mnohých aspektech se Parkour podobá bojovým uměním. Když se mu člověk věnuje naplno a správně, jde v podstatě o životní cestu a filozofii. Neustále překonáváme překážky, ať už psychické či fyzické.

Smyslem tréninku je ovládnout lépe své tělo jako celek. Nemá smysl se učit jen jednotlivé techniky odděleně, ale spíše průběžně zdokonalovat svůj pohyb. Cílem je být silnější, abychom byli užitečnější jak v běžném životě, tak případných extrémních situacích, které mohou nastat i v moderním světě.

Trocha historie

Člověk překonává překážky odedávna, dokonce i způsobem, jakým je definován Parkour. Ale dnešní podobu a definici mu vtisknul Francouz David Belle. Ten se odmala věnoval bojovým uměním a umění pohybu v jeho přirozeném životním prostředí - nejprve v lese a pak právě ve městě. Ve všem ho hodně ovlivnil jeho otec pocházející z Vietnamu, který prošel výcvikem francouzské armády a posléze pracoval jako hasič.

Co Parkour není a čeho se vyvarovat?

Z videí a textů, které jsou k nalezení na internetu, se může zdát, že Parkour je úplně o něčem jiném, než jsem celou dobu psal. Ale není tomu tak. Parkour je jasně definován, ale ve snaze hnaní se za senzací bývá často překrucován.

Parkour není akrobacie a líbivá salta. To není účinný a rychlý pohyb. Stejně tak nejde jen o skoky z co největší výšky, ty mohou být jen malou částí pro opravdu zkušené jedince, kteří trénují již spousty let. U začátečníků hrozí zničení si zdraví ihned úrazem, ale i následky špatné techniky skoků a dopadů, které způsobí nevratné poškození kloubů.

V neposlední řadě je důležité neškodit. Ani svému okolí ani svému zdraví. Při tréninku Parkouru byste neměli ničit soukromý ani veřejný majetek a vnikat na soukromé pozemky. Pokud vás někde nechtějí, tak tam prostě netrénujte. A trénujte s rozmyslem, nejlépe pod vedením zkušenější osoby.

Ačkoliv se z tohoto textu může zdát, že Parkour je plný omezení, přesto nabízí úplně nový pohled na naše okolí a i nás samotné a neskutečný pocit volnosti.

Parkour v České republice

Ano, i do našeho státu kdesi daleko na východě proniknul tento sport/disciplína. Je tomu už tak 3-4 roky, kdy první nesmělé dropy dělali kluci z Prahy (Lezz Kreff) a ze Zlína (Streaks). Tehdy byl Parkour chápán v průměru lépe než dnes. Skákalo pár nadšenců, kteří měli načteno hodně z internetu a David Belle byl jejich vzor. Počáteční nadšení ale hodně převyšovalo úroveň jejich projevu.

Časem obdivuhodná videa na internetu přilákala spíše skupinu lidí, kteří chtěli dělat něco naplno a být volní a obdivovaní. Přiživoval to rozmach videí s akrobatickými prvky, které odpoutávají od myšlenky a smyslu pohybu právě na aktéra. Jedni z hlavních zlosynů, kteří podpořili tento špatný směr, byli dnes již proklínaní komerční britští Urban Free Flow. Přesto mnoho z nás začalo na této vlně a můžeme jim tedy děkovat, že pro nás otevřeli tento skvělý svět.

To bylo zhruba před dvěmi roky, kdy začaly hojně vznikat skupiny a některé z nich existují dodnes jako 1Bcrew (Brno) či Real Motion (Praha). Tehdy jsme chtěli všechno hned - trénovali jsme nezdravě hlavně flipy a velké dropy. Zranění, fyzické neúspěchy po jednom týdnu tréninku a opadnutí zájmu udělalo své. Ale ti, co vydrželi skákat do dnes, mají mnohem blíže ke skutečnému Parkouru.

Za ty poslední dva roky udělal Parkour v ČR velký pokrok - proběhly dva celorepublikové jamy a nespočet menších lokálních.

Dnes však začíná s Parkourem stále více lidí. A začínají stejně špatně jako my kdysi a možná i hůře. Máme jedinečnou šanci zabránit spoustě zbytečných zranění a ztrátě iluzí. Proto skalní nadšenci připravují pro vás tento portál (www.parkour.cz - pozn. DarkSe), jehož zrod byl stejně komplikovaný a bolestivý jako příchod Parkouru do Česka.

Proto do budoucna plánujeme vytvořit pevnou základnu Parkouru v Česku, která se pokusí zabránit dezinformacím o Parkouru a pomoci těm, kteří o pomoc stojí.

- Napsal Toshiro 11.října 2006 -


Toulky Bystrcem a novej spot

3. srpna 2009 v 1:51 | DarkS |  Ze života traceura
Kamarádi traceři se rozprchli na dovolené a tak mi nezbývalo nic jiného, než jít na trénink sám. Zamířil jsem nejdřív na Altánek (posvátná země pro tracery z Bystrce), kde jsem začal s tréninkem - rozcvičil jsem se, následně ručkoval po zdi a procvičoval planche.

Bohužel jsem byl vyrušenej dvěma kluky ze školy, trénovat v jejich přítomnosti nemělo žádnej smysl, tak jsem s nimi hodil řeč a co nejdřív to šlo jsem odešel na další spot - garáže pod benzinovou pumpou.

Zde jsem si udělal opět rozcvičku (protože stačí jen několik minut nicnedělání a je zbytečná), prošel jsem zídku tam a zpátky Equilibrem a následně Cat Balancem. Pokoušel jsem se přejít bránu mezi zídkami ke garážím - vyžadovalo to mnoho pokusů, neboť můj balanc je na skutečně bídné úrovni, ale nakonec se mi to asi po dvaceti minutách podařilo. Oslavil jsem to snězením banánu a zapitím vodou, co jsem měl s sebou v batohu.

Poté nastala série pokusů přejít bránu z druhé strany, ale to se mi podařilo poměrně brzy. Pak jsem ji přešel ještě několikrát a vrhl jsem se na pokusy o lepší roll. Tráva byla plná rostlin, na které usedaly včely a proto jsem musel být obezřetný, abych se náhodou přes nějakou nepřekulil. Jeden roll, druhej roll, a náhle třetí roll, kterej jsem musel udělat špatně, protože zabolel. Následujících pár minut jsem procvičoval jenom rolly, měl jsem štěstí a žádnou včelu jsem nezalehl.

Schýlilo se k osmé hodině (večer), tak jsem se napil, vzal batoh na záda a šel jsem projít ulici Štouračova s nadějí, že narazím na nějakou překážku anebo přímo spot, kde bych využil svoje dovednosti.

Tak jsem šel a šel, prohlížel si barevné graffity na kotelně, novostavby, zrenovované paneláky... až jsem dorazil k cestě, která vede na Dirty, ráj bikerů. S nadějí, že tam budou nějací bikeři, jsem se po ní vydal a jakmile jsem šel kolem hřiště mateřské školy, asi sto metrů ode mě bylo nějaké zábradlí.

Přelezl jsem plot, přešel hřiště a s úžasem se díval na ten parádní spot se samým zábradlím. Ihned jsem položil bágl a dobrejch 5 minut jsem spot obskakoval - side vault, turn vault, lazy vault, underbar, reverse vault, monkey vault - všechno tu šlo.

Čas se bohužel posunul na půl devátou a musel jsem jít. Novej spot jsem pojmenoval "Raily" (rail - zábradlí), udělal pár fotek a odešel domů.

DarkS



Nový spot "Raily"



DarkS Parkour Léto 09

1. srpna 2009 v 9:57 | DarkS |  Videa

Tak,

konečně je tu moje celkem první parkourové video. Úpravy proběhly v programu Sony Vegas 9, točilo se digitálním foťákem Sony a některé scény jsou natočeny mobilem kamaráda.

Video nebylo vytvořeno za účelem machrování, ale jako motivace pokračování v tréninku.

Díky za shlédnutí a jakýkoliv smysluplný komentář ;-)

DarkS