Září 2010

Posouvání tréninku na novou úroveň

30. září 2010 v 20:34 | DarkS |  Ze života traceura
Jak s oblibou říkám, člověk se musí umět vzdát všeho, chce-li se posunout dál. V posledních dnech jsem měl existeční krizi - začalo to tím, že mě přestal bavit pohyb a trénink, to samo o sobě nevěstí nic dobrého. Přestal jsem se radovat a celou dobu přežíval v ponuré náladě. Ve škole jsem v jedné mimořádně nudné hodině vypsal část toho víru myšlenek, co mě sužoval, a dal mu podobu úvahy. Nestihl jsem ji dopsat, bylo toho příliš mnoho, ale tu podstatnou část jsem vystihl - nekonečné trénikové schéma, posouvání od jednoho cíle k druhému, pro mě ztratilo smysl. Nemohl jsem už nadále být účastníkem tohoto systému, aniž by se něco stalo. Abych to upřesnil a trochu názorněji řekl, systém, že se ženete od jednoho cíle k druhému, není aplikovaný pouze v parkouru a tréninku, ale je to životní záležitost. Život spočívá na tomto principu, tedy alespoň život většiny lidí.


Konec léta a věci, co mají nastat

13. září 2010 v 20:39 | DarkS |  Ze života traceura
Se zklamáním musím poznamenat, že prázdniny jsou v tahu a tohle jsou zřejmě poslední záchvěvy léta a tepla za letošní rok. Ne, že by mi se mi trénovalo špatně, rozhodně je to lepší než při červnovým pařáku, ale... zkrátka léto je léto. Spíš mě děsí fakt, že to všechno hrozně rychle uteklo. Připadá mi, že čím jsem starší, tím se čas zrychluje a než si to stačím pořádně uvědomit, už budu mít po maturitě. A to mi přitom ještě docela nedávno bylo čtrnáct...

Na druhou stranu je pravda, že každé roční období má něco do sebe a já osobně mám ten slunečný podzim, kdy není sychravo a stromy září barvami, moc rád. Pokaždé, když se přechází z jednoho ročního období na jiné, několik prvních dnů mám podivně veselou náladu s pocitem, který je charakteristický pro každé období zvlášť. Nevím, zda-li to jsou vzpomínky z předškolních let, ale rozhodně to nevylučuji. Tak či tak, díky tomuhle jevu jsem v podstatě přišel do kontaktu s parkourem, za což jsem nesmírně vděčný =)