Umění nevzdát se

22. května 2011 v 1:36 | DarkS |  O mně
Jak jste si mohli všimnout, blog byl od doby mého posledního článku mrtvý a tak tomu bylo bohužel i s mým tréninkem. Náhoda je blbec a já měl tu smůlu, že jsem měl jedno zranění za druhým a celá tahle nešťastná série netrénování se zakončila událostí, kterou jsem nenesl zrovna nejlíp. Můžu už jen doufat, že to nejhorší je za mnou a nic dalšího zlého mě v blízké době nepotká.



Věci se mají zkrátka tak, že poslední pořádný trénink byl někdy v dubnu a od té doby pořád nějak stagnuji. Ale i přes to všechno... jsem se nakonec rozhodl, že nemůžu pověsit na hřebík tak důležitou součást mého života. S tím na mě padla ale i zodpovědnost, co všechno budu muset "dohánět" a vylepšit, abych se dostal do stejné kondice a především psychického rozpoložení jako předtím. Přesto ale na svém rozhodnutí trvám. Bojovník se nevzdává toho, co miluje.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Marťa Marťa | Web | 22. května 2011 v 10:31 | Reagovat

umění vzdání se

2 Ashencz Ashencz | 23. května 2011 v 19:46 | Reagovat

Co jsi dělal prosimtě, ta ruka vypadá jak kdybys cvičil na střepech :-) Ale rozhodně podporuju, pokračuj ;-)

V době, kdy stagnuje fyzický trénink, musí nastoupit trénink psychický.

A ještě jeden citátek z Bojovníka:

Štěstí, neštěstí?

Vytěž ze situace co nejvíce DarkSi, vím, že zrovna ty to dokážeš :)

3 DarkS DarkS | 24. května 2011 v 23:02 | Reagovat

Ashen: Byl to střep, konkrétně z konga do precisu, takže to byla hluboká rána. Ale to nebyla ta největší, která přišla... jak říkáš, vytěžit ze situace, to je ono :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama