Obměny tréninku a vynášení smetí z hlavy

22. července 2011 v 11:01 | DarkS |  K zamyšlení
Co jsem si všiml, tak že téměř ze všech článků na blogu jde pocit, že jsou napsány narychlo a velmi stručně. Docela mě to zarazilo a zklamalo, protože ty hodiny (doslova) strávené nad psaním nejdou vůbec poznat a když to takhle působí, tak je pak asi něco špatně. Podobně jsem ale začal uvažovat i o svém tréninku a přístupu k němu, resp. s kritickým pohledem jsem posoudil všechno, co dělám a čemu se věnuji. A nestačil jsem se divit!


Je na místě, abych poděkoval Tomáši 'Sahirovi' Taranovi, bez něhož bych si několik určitých věcí vůbec neuvědomil. Počínaje tím, že jsem vlastně celé ty dva roky skoro vůbec netrénoval, ale jen se flákal a nechal se unášet pohodlností a o věcech jsem jen přemýšlel, ale nedělal je. S tímto uvědoměním nečekám žádnou okamžitou a trvalou změnu, to se dostaví časem, ale rozhodně nebudu zavírat oči nad tím, jak nikdy nejdu do svého maxima a nevyužívám své možnosti naplno. Vím sice, že kdybych se pořádně opřel do konga, tak doletím osm stop, stejně tak bych dokázal skočit čtyřmetrový cat leap, ale nic pro to nedělám a tyhle věci vždycky odkládám "na potom". Ale to je právě kámen úrazu a důvod, proč můj progres tak stagnuje a neprojevuje se tolik. Vím už delší dobu, že věci, co skáču, jdou jen velmi zřídka do mého maxima a vždy tam mám určitou rezervu, ale nikdy jsem si nebyl schopen si to úplně přiznat a uvědomit si to. To a spoustu dalších věcí.

Nemusím snad zdůrazňovat jak mi bylo, když jsem měl udělat roll přes švédskou bednu a já se toho pochopitelně bál, protože bezbolestný roll umím jen na trávě a na tvrdším povrchu nebo přes nějaký objekt se ho bojím. Nakonec jsem ten strach prolomil a přišel na to, že je to vlastně prkotina. Strašná sranda a nic. Je to jen v hlavě, vždycky bylo a vždycky bude.

Hlavním bodem tohoto článku je tedy moje rozhodnutí, že počínaje touto chvílí na sobě budu makat. Potřebuju posílit nohy, dolní zádové svaly, kotníky, břicho... je toho dost a zanedbávaný kondiční trénink, kterým jsem v rámci mezí jeden čas opovrhoval a měl ho za zbytečný, se nyní ukázal jako největší nutnost, ale především ze zdravotního důvodu. Nechci tu vypisovat konkrétní věc, co a jak budu cvičit, protože by z toho pak stejně sešlo, tohle je věc, co si nejdřív musím srovnat v hlavě a až pak udělat přiměřená opatření. Ale v jednom mám jasno - všechno je jen v hlavě.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Crash Crash | 29. července 2011 v 22:30 | Reagovat

pěkný článek ale máš tam jednu chybu, na konci píšeš "všechno je jen v hlavě"to neni pravda,ja mam svuj mozek doma ve skleničce a ne v hlavě :-D

2 Nitram Nitram | E-mail | 5. srpna 2011 v 19:22 | Reagovat

Fajn článek, ale přijde mi, že o tom moc přemýšlíš. Prostě skákej :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama