Zkušenosti z prázdnin

26. července 2012 v 18:20 | DarkS |  Ze života traceura
Podnět k dnešnímu článku přišel tak nějak sám, konkrétně při včerejším přemýšlení o vesmíru ve sprše (každý asi zná). Měl jsem trochu špatnej den a už jsem byl i přetaženej, celkově jsem měl špatnou náladu a vůbec nic se mi nechtělo. Jedna z hlavních jedovatých myšlenek, která mi kazila náladu poslední dny, se týkala videa Faps on Tour, na které poslední dobou sbírám záběry z celých prázdnin. Důvod, proč mi to kazilo náladu, byl prostý - měl jsem určitou představu, jak by měly záběry vypadat. No a nevypadaly tak. Otočil jsem kohoutkem na studenější vodu a neurčitě doufal, že mi to vyčistí hlavu. Jako šíp mě najednou zasáhla otázka - Proč jsem víc energie vložil do představy namísto jejího uskutečnění? Následovala pomlka.


A dostáváme se zpátky.

Občas se nechápu. Jak člověk může dělat ty samé chyby i když si jich je vědom. Soustředil jsem se opět na namalovaný obrázek než na samotnou skutečnost. Jakmile jsem si to uvědomil, mohl jsem jít s klidem spát.

Prázdninové dny v červenci byly pro mě ale výjimečné z jiného důvodu - jako každoročně, i letos se v Brně pořádal Parkour Camp, organizovaný Rezim z Kopřivnice. Loni jsem se Campu účastnil a už tehdy to pro mě byla úžasná zkušenost. A co teprve letos, kdy jsem vedl klukům technické tréninky a chodil s nimi po spotech! Bylo to hned něco jiného, najednou jsem neměl odpovědnost jenom sám za sebe, ale měl jsem na triku šest, ale většinou nějak kolem patnácti až dvaceti lidí. To hlavní, co mi ale Camp dal, bylo ujištění, že původní parkourová myšlenka nevymřela. Že lidem nejde jen o styl jednotlivých technik a o barvu tepláků, ale že berou parkour přímo na duchovní hodnotě. Byl to úžasný pocit jít do skoku s tím, že když spadnu, tak mě tam ti lidi budou OPRAVDU jistit a chytat. Po psychické stránce jsem se v průběhu Campu zase posunul a vděčím tomu právě těmto lidem. Neměl jsem potřebu cokoliv řešit. Prostě jsem přišel a skočil.

Omlouvám se za to, že je dnešní článek tak krátký. Je to spíš jakási předpříprava, abych nevyšel ze cviku. Proč? Za týden totiž odlétám do Paříže, konkrétně do Lisses, na deset dní. Trénovat na místech, kde trénoval (a věřím tomu, že i dodnes trénuje) David Belle a stejně tak skupina Yamakasi, se kterými si zkusit alespoň jeden trénink, protože ač nejsem fanoušek posilování a mám raději technický trénink a pohyb samotný, o tak úžasnou zkušenost se nemůžu připravit. Vracím se dvanáctého srpna, tak pak čekejte zprávu :)

Užívejte prázdniny v tom dobrém i zlém a hlavně se někde nezabijte :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama